Po "sametové" revoluci
1990
Majetek rodiny Císařovy (továrnu ve Františkodole, Mariadole a další pozemky a budovy) byl částečně navrácen a částečně nahrazen peněžním vyrovnáním.
Z majetku Čeňka Císaře ve Františkodole byl v roce 2002 vrácen les, za pole a louky bylo Sklárnami Poděbrady po roce 2000 zaplaceno. Brusírnu ani žádné další budovy z jeho majetku stát restituentům nevrátil ani nenahradil.
Z majetku Jaroslava Císaře (brusírna Mariadol) byl restituentům vrácen les a stráň nad domem č.20. Za budovy poskytl částečnou náhradu stát a za pozemky Sklárny Poděbrady, viz 1937.
V části františkodolské továrny po delší odmlce zahájila sklářskou výrobu - broušení skla firma Classic - Magic - Glass. Ani tato firma však zdejší výrobu dlouho neudržela. Tovární areál se poté stal majetkem dalších firem.
K turistickým účelům jako penzion slouží po roce 1989 i budova bývalého mlýna v Mariadole č.12, kdy byla prodána novým vlastníkům, viz 1981.
Teprve se změnou poměrů po roce 1990 si opuštěný dům nad kovárnou, viz 1972 a 1975, a bývalé chlévy v Malém Mlýnku, viz 1933 a 1938, znovu koupili potomci Kolářových, kteří jej vlastní dodnes. S nimi je tu stále několik chalupářů a objekty bývalé továrny, pily a mlýna, až na malé výjimky (malá vodní elektrárna na původním mlýnském náhoně), jsou zpustlé a chátrají.
Téměř rozbořený dům č.33 v Malém Mlýnku, bývalou kantýnu, viz 1942, znovu postavili a obývají manželé Bůžkovi z Prahy. Ondřej Bůžek je syn jedné z dcer Zdeňka Bárty, bývalého majitele františkodolské sklárny.
Většinu v restituci navrácených polí pronajali jejich majitelé zemědělskému podniku FADOM s.r.o. v Dolním Městě (nově vzniklá organizace po státním statku).
1991
Dům č.2 zdědil Bohuslav Nečil (*1929) řečený „Kmotr“, nejmladší syn Stanislava Nečila (*1900), viz 1962. Do roku 2000, než zemřel, přestavěl stodolu na nové obytné stavení.
Č.26 vlastní od 90. let 20. stol. vnuk Bohumila a Boženy Vaňkátových Radek, viz 1933.
Na začátku roku byl vykácen kus lesa ve Stráni nad Malým Mlýnkem. Vzniklo z toho pozdvižení, že jsou ty stromy na kochánovském, že z toho nic nebudeme mít atd. Obec je však Světlá a ne Kochánov, a tak stromy zmizely a bylo. Prý nám sem dají kontejner na odpady. Dali, ale to by museli tak jako tak.
Na deset let si většinu kochánovských polí a lesů pronajalo myslivecké sdružení.
1992
Majitelem č.35 v Mariadole se po Ramešových, viz 1957 a 1988, stávají Nedomovi, rodina jejich dcery Hany.
Do nového domu Popkových v Kochánově č.34 (viz 1962), kde dosud bydlela jen Popková Božena (*1909), viz 1934 a 1980, se s rodinou přistěhoval její vnuk Zdeněk Popek (*1970). Oplotili si část zahrady okolo domu tu, co si odkoupili po revoluci od Doležalových, viz 1962. Zbylou část (viz 1980), kdysi pole Doležalových si Doležalovi nechali.
Po smrti rodičů prodala jejich dcera Jana Fialová provdaná Hartová (bydlí ve Světlé n.S.) chalupu č.27 (viz 1933) Sýsům z Vlastějovic, kteří ji přestavěli.
Za vsí směrem k jihu postavili Štěpánkovi z č.1 z podmáčené louky na potůčku z Horního rybníka nový rybník. Podle josefského katastru a pozůstatků hráze tu pravděpodobně v minulosti už rybník byl.
Dům č.20 v Mariadole byl vrácen původní majitelce Zdeňce Císařové. Ta však krátce nato zemřela a dům zdědil její synovec Ladislav Císař.
1993
Několik málo let před tím (možná 3 nebo 5), než v tomto roce zemřela poslední hostinská Božena Nečilová z č.17, skončila s provozováním hospody, viz 1929. Tím také skončila v Kochánově hospodská činnost. Ještě 26.června roku 1948 dostal Josef Nečil potvrzení od skupiny hospodských živnostníků na hostinskou a výčepnickou koncesi.
1995
Z Mariadolu ze „Zemanky“ č.20 se odstěhovala paní Matějková, viz 1952, do Ledče nad Sázavou, kde v roce 1998 zemřela.
Vaňkátovi, viz 1991, začali přestavovat „Vilu“ č.26.
Hospodářské budovy v Malém Mlýnku získal v dražbě p.Zavřel. Viz 1962. V některých budovách bývalého mlýna provozuje svou činnost od devadesátých let myslivecké sdružení Lipnička a mlýnský náhon používá Zdeněk Dvořáka z Lipničky č.14. Provozuje tu malou vodní elektrárnu, které v těchto dobách na potoce začaly vznikat.
1998
Majiteli č.3 se stali Markéta a Jiří Strašíkovi. Ještě v tomto roce se k nim do nájmu přistěhovali Štěpánkovi z Pardubic.
Libuše Hloušková, roz Vaňkátová (*1933) prodala svoji část zahrady u č.26 Kobrům z Havlíčkova Brodu, viz 1991.
Ve stejné době prodali Zárubovi (č.10) rovněž část zahrady. Zdědili ji po nevlastním otci (Václavu Štěpánkovi, 1912–1994 z č.9) Květy Zárubové. Koupili ji Bambuškovi z H. Brodu.
1999
Během tohoto roku se přihodilo několik událostí, které rozvířili život v Kochánově. V létě, kdy bylo velké sucho, že žádná voda z obecní studně nepřetékala ani do Horního rybníka ani do níže položeného rybníka Štěpánkova, někdo prokopal příkop od studny obecního vodovodu k rybníku, tentokrát až do hloubky dna studny.
Další rozruch nastal kolem cestičky od vlaku z Mrzkovic lesíkem od Mariadolu přes kopec zvaný Pártlička. Kus pozemku, přes který vedla si koupil Jaroslav Ulrich z Mariadolu a oplotil ho. Muselo se zas začít chodit původní starou cestou o něco níž kolem „Tenisu“. Protože už tam dlouho nikdo nechodil, Ulrich udělal schůdky do meze pod Pártličkou a bylo třeba pěšinku vyčistit.
K Cudlínům do č.30 se s rodinou přistěhoval vnuk Ladislav (*1973) Blažek.
Po spoustě problémů došlo k rozdělení mysliveckého sdružení, viz 1991. Rozdělila se i honitba. Hranice vede přibližně od Velké louky u potoka mezi Borovím a Muchovým lesem k Voplázku, dále k Vrškům a za nimi na konec Smrčenska.
2000
V tomto roce byla při opravě kanalizace, viz 1952, před kapličkou na návsi zasypána studna mezi bývalým č.9 a č.16 (dnes č.6). Navíc byla opravená kanalizace do ní svedena.
Potomci Nečilových z č.17 po sto letech obývání prodali „Hospodu“ Jindřichovi Saidlovi z Prahy. Ten nechal zbořit starý sál.
Po smrti Bohuslava Nečila nechala jeho dcera Dáša (*1958), která po něm č.2 vlastní, starý dům č.2, zvaný „Baráček“ zbourat, viz 1991.
Sucho bylo také jednou z příčin, proč na podzim vznikl požár v Strašíkových lese na Vrškách. Požár vznikl z neuhašených ohnišť po pálení roští. Hašení se zúčastnili hasiči z Brodu, Ledče, D. Města a Humpolce. Kromě několika ohořelých stromů žádná větší škoda nevznikla.
V sedmdesátých letech Václav Štěpánek z č.9 postavil za č.30 směrem k Radkovci nový domek, do kterého se s matkou Marií Štěpánkovou (*8.9.1886) přestěhoval. Marie Štěpánková zemřela kolem roku 1980. Dnes patří domeček č.10 Zárubovým (rodina dcery Václava Štěpánka Květy), kteří sem jezdili na víkendy. Na podzim tohoto roku se Zárubovi v Kochánově usadili trvale. Dům má č.10. Původní č.10, pokud ještě patřil ke Kochánovu měl Malý mlýnek, později vejminek postavený roku 1912 u č.1.
2001
31.května postihla okolí Sázavy ničivá vichřice, která nadělala velké škody na domech a v lesích. Na některých místech zmizely celé plochy lesa. Mluvilo se dokonce o tornádu.
20.srpna po týdnu velmi teplého počasí přišla odpoledne bouřka s prudkým lijákem. Příval spláchl spoustu hlíny z Dílců pod Vršky do vsi. Největší proud se valil mezi domy č.2 (Baráček) a č.3 (Strašíkovi) a přes dvůr Strašíkům. Jejich besídkový pavilon ze dvora odplavil přes celou náves až k č.17 (bývalé hospodě). Na návsi to vymlelo asfaltovou silnici. Však také jednu chvíli tekl proud vody jak veliká řeka přes celou náves. Dvůr v hospodě byl zaplaven až po dveře u chléva, protože rybník nestačil odtékat a voda se valila přes hráz.
V tomto roce již téměř přestal jezdit na trase Lipnička, Kochánov, Meziklasí autobus, viz 1960. Jezdí pouze ráno brzo do Světlé, pak kolem osmé tam a zpátky (pouze ve školním roce), no, a kolem třetí odpoledne ze Světlé zpět do Ledče. Po čtyřiceti letech od roku 1961 tak zas jezdí stejné množství autobusů jako při zahájení provozu. Je to smutné, zvlášť pro staré lidi, kteří nemají jinou možnost, jak se do Světlé dopravit (kromě vlaku dva kilometry vzdáleného).
Další z pohrom, která také postihla hlavně starší obyvatele, byl konec dojíždění pojízdné prodejny. Provozovatel se nedohodl s městským úřadem ve Světlé a z důvodu nerentability svoji činnost ukončil.
Teprve tento rok se podařilo natolik opravit hráz Horního rybníka nad vsí, viz 1986, že voda přestala unikat skrz. Mohou tak dál pokračovat pravidelné výlovy konané jednou za dva roky.
V tomto roce bylo oficiálně v Kochánově uváděno 63 trvale žijících obyvatel.
2002
Technické služby přidělaly zase další část osvětlení v Kochánově. Začíná už u Popků č.34 a pokračuje jednou větví od „Růžiček“ (tak se tu říká, protože tu kdysi na rohu zahrady byl keř ozdobné růže svrasklé) k Vaňkátům č.26 a druhou po silnici ke vsi. Část od Cudlínů č.30 k Bambuškům, k „Růžičkám“ (dříve část zahrady, kterou prodali Zárubovi) udělali už v loňském roce. Zbylé osvětlení, dvě lampy U Křížku jsou zde ještě z minulého režimu stejně jako na návsi, které tu už bylo dokonce v 50.letech 20.století.
V létě postihly skoro celé Čechy velké povodně. Pohroma se nevyhnula ani Posázaví. Ve Světlé řeka zaplavila část města a nově opravený stadion, ve Březince zcela strhla a u vločkárny v Mrzkovicích poškodila lávku. Trvalo několik dní než ji opravili a bylo možné se dostat na druhou stranu na zastávku lokálky. A protože už od loňska jezdí do Světlé jen jeden autobus denně, stala se situace s dopravou, zvlášť pro staré lidi bez vlastní dopravy, velmi svízelnou.
2003
Zastupitelstvo města Světlé nad Sázavou počtem 20 hlasů zřizuje osadní výbory v místních částech ze zástupců těchto obcí, viz 1985. Pro lepší přenos informací z okolních malých obcí do obecního zastupitelstva ve Světlé a rovněž pro to, že malý počet obyvatel v těchto obcích neumožnil zvolit si svého zástupce do zastupitelstva. Podle usnesení č.019/2003 z 23.dubna za osadu Kochánov do něj byly jmenovány : Markéta Strašíková z č.3 (*1977); Dagmar Blažková z č.30, viz 1999; Petra Štěpánková z č.8.
Na konci roku v č.8 po smrti paní Boženy Štěpánkové (*1917) tři měsíce bydlel v nájmu Ryvola ze Světlé. Potom zde od roku 2004 bydleli další nájemníci, Maroňovi. Říhův domek na místě bývalého stavení č.8 obdržel ev.č.6. Č.8 má dále jen nové stavení z počátku 60.let, viz 2004.
Kochánov v televizi - V neděli 16.března byla v pořadu „Putování za stromy“ reportáž o „Panuškovu dubu“, který roste u jeho srubu u silnice z Radkovce do Meziklasí asi 0,5 km severně od vsi.
V říjnu začala firma Josefa Jaroše z Dolního Města pracovat na opravě a odbahnění téměř zaneseného obecního rybníka v Kochánově. Náklady přesáhly 300 000 Kč a mělo za ně být vyvezeno bahno a opravena hráz s výpustí. Práce nařídil obecní úřad ve Světlé a tak technické služby začaly kácet stromy na hrázi, rybník byl pomocí bagru, který prorazil hráz, vypuštěn a 20.listopadu se začalo s vyvážením bahna. Trochu zmatku vzniklo při hledání výpusti. Ta už byla po léta nepoužívaná a zcela nefunkční. Je s podivem, že ve vsi už nebyl nikdo, kdo by si pamatoval, v kterém místě hráze vlastně je. Nakonec se vše vyřešilo. Část bahna byla vyvezena na pole Nad Ovčínem proti Klouzalkám. Část pod hráz s tím, že ho po vyschnutí přihrnou k hrázi a rozšíří ji se zachováním jejího sklonu. Bohužel ho jen rozprostřeli od vrcholu hráze šikmo na Nečilu Los. A už to tak zůstalo. Teď tu na celé ploše rostou kopřivy.
2004
Na podzim byl zaveden nový vodovod do Mariadolu. Ve Světelském zpravodaji o tom bylo od Josefa Vincence st. napsáno toto : V polovině září započala výstavba nové vodovodní sítě v příměstské části Mariadol, kde stávající řad byl v tak dezolátním stavu, že mnohdy nebylo možné při současném odběru více uživatelů vodu vůbec natočit. Ani při nástupu pracovníků firmy Stavak z Havlíčkova Brodu však nebylo ještě vyhráno, protože podklad, který se objevil pod vozovkou, nebylo možné pomocí běžné techniky rozbít. Teprve když byla dopravena další technika, mohly zemní práce pokračovat. Přes veškerou snahu pracovníků firmy se stavba o několik dnů opozdila, ovšem výsledek stojí za to. Dovolte, abych tímto článkem poděkoval jménem obyvatel osady Mariadol jak všem pracovníkům firmy, tak všem pracovníkům Městského úřadu ve Světlé n. S. a jmenovitě paní místostarostce ing. Lence Arnotové, která s touto akcí měla – a dosud má – nejvíce starostí.
Od října zas jezdí do Kochánova pojízdná prodejna, viz 2001. Přijíždí vždy jen ve středu kolem poledne. Je to dobře, že se tu alespoň něco děje, ale jestli už není pozdě a navíc se říká, že je v ní hodně draho.
Mezi č.4 a č.5 byl v Kochánově postaven zatím poslední stožár nočního osvětlení, viz 2002.
2005
Po smrti Václava Nečila (*1928) z č.5, viz 1971, jsou od 15.března podle usnesení 24D 110/2004 majiteli č.5 Marie Nečilová vdova po Václavu Nečilovi a její syn Vladimír Nečil (*1955).
Firma ze Světlé začala s opravou kapličky na návsi, viz 1911 a 1981. Otloukli omítku, opravili izolaci, udělali novou podlahu a omítku. Zatím zůstala nenabílená.
Ve Světelském zpravodaji ze září na str.7 bylo toto prohlášení : Příkladem nesprávného označení pozemku je uvedený obrázek s tabulí „Stavební pozemky na prodej“. V tomto případě se jedná o pozemek ve Františkodole, který není určen k výstavbě rodinných domů ani k podnikatelským aktivitám. Jedná se o pozemky s parcelním číslem PK 208/1 a 208/3 v katastrálním území Kochánov u Lipničky o celkové výměře 30 942 m2. Upozorňujeme všechny potenciální kupující tohoto pozemku na nezastavitelnost pozemku.
Po mnoha letech byl znovu začátkem října ve vsi zaveden rozhlas. Tentokrát bezdrátový a až ze Světlé, viz 1985. Ten starý si ještě trochu pamatuju z konce 50. let.
V září se odstěhovala z Mariadolu č.20 do Světlé Anna Beránková, viz 1950, kde v roce 2009 zemřela.
2006
Kvůli tání velkého množství sněhu přišly na konci letošní zimy velké záplavy. Ve středu 29.března byla nejvyšší voda na Pstružném potoce a protrhla hráz Bártova rybníka pod Malým mlýnkem. Také vymlela hluboké koryto v jeho zaneseném dně. Ještě horší to bylo na řece Sázavě. Kvůli ní museli evakuovat ve Světlé školu a v Mrzkovicích byla opět stržená lávka. Sázava dosáhla svého nejvyššího bodu v noci na sobotu 1.dubna.
Pole na jih a na západ od Kochánova zasel zemědělský podnik FADOM trávou. Vedly k tomu hlavně hospodářské důvody, tradiční zemědělská výroba (Pěstování obilí a brambor) se v nových poměrech přestává vyplácet.
Pozůstalí po Vondruškovi, který umřel v létě 2004, prodali roubenou chalupu na návsi. Novým vlastníkem bývalého č.15 se stal Roman Somol další pražský chalupář. Protože předchozí majitel nové stavení nenechal ani zkolaudovat ani zapsat do katastru, viz 1981, bylo č.p.15 přiděleno jinému domu (bývalý kulturní dům skláren ve Františkodole). Bývalý dům č.15 nyní nemá číslo popisné, ale pouze ev.č.7.
V kochánovském osadním výboru byly : předsedkyně Blažková Dagmar z č.30, Petra Štěpánková z č.8 a Jana Jansíková z č.29.
2007
Na jaře tohoto roku byla zahájena rekonstrukce povodní z loňského roku poničené lávky v Mrzkovicích, viz 1953 a 2006. Byly vybudovány nové podpěry, provedeno zpevnění krajnic, vyměněno ochranné oplocení a vypnutí lan na výšku 100leté vody. Součástí byla i oprava přístupové cesty od Mariadolu. Celkové náklady činily 860 670 Kč, z této částky výše dotace od MMR byla 652 000 Kč. Ze Světelského zpravodaje : Při povodni na jaře 2006 došlo k opětovnému poškození závěsné lávky v Mrzkovicích. Město Světlá n. S. zabezpečilo poskytnutí dotace na rekonstrukci lávky z dotačního titulu MMR. V průběhu rekonstrukce, která byla zahájena na jaře tohoto roku, byly vybudovány nové podpěry, provedeno zpevnění krajnic, vyměněno ochranné oplocení a vypnutí lan na výšku stoleté vody. Současně byla opravena i přístupová cesta od Mariadolu. Cel-kové náklady činily 860 670 Kč, dotace činila 652 000 Kč. Děkujeme firmě UNIMONT s. r. o. Ledeč n. S. za kvalitní provedení rekonstrukce lávky a zároveň za dobrou spolupráci s panem Janem Kolářem, který provedl úpravu komunikace na svém pozemku, a tím přispěl k zlepšení příjezdu k lávce ze strany od Mrzkovic.
Ve čtvrtek 21.června přišla po několika horkých a dusných dnech bouřka a větrná smršť. Z nebe padaly proudy vody s kroupami a chvíli bylo skoro tma a v Kochánově spadlo 50 mm vody. Celé to netrvalo snad ani dvacet minut, ale vítr nadělal spoustu škod v lesích kolem vsi. Nebylo téměř nikoho, komu by to lesy nezasáhlo.
V září proběhla oprava mostu přes Pstružný potok ve Františkodole. Byl vyměněn a opraven vrch mostu a silnice na něm. Muselo se objíždět přes Dolní město. Přejít se ale dalo. Současně byl udělán nový povrch silnice ze Světlé do Meziklasí, viz 1962.
2009
Blažkovi prodali dům č.30 Čechobelgičanovi jménem Marcelis Michel Charles L. a jeho manželce Meuret Monique Marie Louise J., která však v letošním roce zemřela. Zatím tu jen různé firmy provádějí stavební úpravy.
Z nájmu v bývalém č.8 (dnes ev.č.6) se do Světlé odstěhovali Maroňovi. Od roku 2004 měli pronajaté Říhovo stavení postaveném v osmdesátých létech na místě původní Štěpánkovy chalupy. Špatné možnosti dopravy a potřeba stálého shánění topení způsobily, že má Kochánov zase méně obyvatel.
V říjnu dostala nový nátěr střecha a zdi kaplička na návsi, viz 2005. Vnitřní vybavení však je stále nedodělané. Holý oltář, židle a dvě lavice.
Na konci roku měl Kochánov 53 trvale bydlících obyvatel průměrného věku 48,51 roku, z toho 23 mužů (43,72 let) a 30 žen (52,19 let).
2010
V lednu se z hájenky v Radkovci č.19 odstěhovali Šeredovi. Oba důchodci se kvůli stále se zvyšujícímu nájmu vrátili zpět tam, odkud se v létě roku 1971 přistěhovali.
Od Lesů ČR ji koupil René Fiala z Humpolce, Rumunská 1125. Patří mu však jen stp.č.29 se samotnou bývalou hájovnou, chlévem a částí zadního dvora. Další parcela č.197/1 u č.13 za chlévem, viz 1939, vedená jako zahrada patří státnímu pozemkovému fondu, a zahradu č.196/1 směrem ke Kochánovu stále vlastní Ján Morawetz.
Říhovi na podzim prodali dům ev.č.6 na místě bývalého č.8 i s jejich částí zahrady za ním, viz 1978, 1980, 2003 a 2009. Novými majiteli jsou Katrin Damianidisová ze Dvora Králové a Jiří Šimota z Mnichova Hradiště.
2011
V sobotu 29.října přesně po sto letech se konala slavnost ke stému výročí vysvěcení kochánovské kapličky. V nedávno opravené (2008) kapličce sloužil páter Šavel mši, na kterou se sešlo kolem čtyřiceti pěti kochánovských rodáků a jejich příbuzných a známých. To je na ves, kde nyní žije 25 lidí docela velký počet. Setkání se i přes chladné počasí vydařilo a všem líbilo.
(O kapličce vyšel i článek v Novinách Vysočiny a ve Světelském zpravodaji.)
Na konci roku měl Kochánov 43 trvale bydlících obyvatel průměrného věku 51,65 roku, z toho 17 mužů (50,2 let) a 26 žen (52,6 let).
2012
Od tohoto roku má bývalá hájenka v Radkovci č.19 na st.p.29 nové majitele Růženu Klomforovou a Petra Zítko. Koupili ji od René Fialy z Humpolce, viz 2010.
2013
V létě došlo ke zničení křížku na rozcestí u Panušků. Křížek byl rozlámán na několik kusů, tělo a desku s nápise, zatím neznámý, pachatel ukradl. Do podzimu křížek Strašíkovi z Kochánova opravili a vrátili na původní místo. Ztracené části zmizely navždy.
V druhé polovině září byl opraven taras kolem kapličky v Kochánově. Opravu provedla firma Jaroš z Dolního Města. Viz 1981 a 2011.
V tomto roce byla také opravena autobusová čekárna u Radkovce. Byla opravena omítka ve světle žluté barvě, do vchodu byly zasazeny nové dveře a zasklena okna. Ta však brzo někdo rozbil. Tak jako se to kdysi stávalo vždy po zasklení čekárny u řeky v Mrzkovicích.
Majitelkou č.2, viz 1991 a 2000, se stala Ivana Králíčková, dcera dosavadní majitelky Dáši Líbalové. V listopadu a prosinci přistavěli ke vchodu verandu
V domě č.20 v Mariadole se po navrácení majitelům v roce 1992 a odchodu paní Beránkové a Matějkové vystřídalo několik nájemníků. V tomto roce byl dům prodán i se zahradou se stala Lucii Burkoňové ze Světlé n.S.
Část bývalé zahrady u č.26 po Kobrových koupila Stanislava Cacková ze Žďáru n.S. Na základě postaveném Kobrovými, tam kde zamýšleli postavit domek, ale k jeho stavbě nedošlo, postavila chatku.
Na konci roku měl Kochánov 50 trvale bydlících obyvatel průměrného věku 49,19 roku, z toho 20 mužů (49,26 let) a 30 žen (49,15 let).
2014
V říjnu byla opravena část silnice z Radkovce do Kochánova. Jednalo se o úsek od cedule na začátku vsi až ke kontejnerům na návsi. Tady taky končí parcela silnice č.461 od Radkovce. jestli dojde i na její zbytek se uvidí na jaře. Také dál zůstávají v dezolátním stavu cesty (silnice) po vsi. Ty ale patří obci, a tak se uvidí, jestli se najdou prostředky na cesty v Kochánově, když cyklostezky se budují v poměrně luxusním provedení.
Majitelkou domu č.18 je po svých rodičích Josefu a Jitce Lebduškových, kteří jsou v domově důchodců, Lenka Melková. Žije na Šumavě. Lebduškovi se do domu č.18 přistěhovali v roce 1965.
Zdenka Ulrichová z č.31 je v domově důchodců a majitelem domu je (asi od smrti otce v roce 2004) syn Petr (*1965).
V tomto roce se z Radkovce č.19 odstěhovala Růžena Zítková i s dětmi, viz 2012. V bývalé hájence zůstal bydlet Petr Zítko.
Na konci roku měl Kochánov 45 trvale bydlících obyvatel průměrného věku 52,38 roku, z toho 18 mužů (51,23 let) a 27 žen (53,15 let).
2015
Při volbě osadního výboru přibyli na seznam trvale bydlících obyvatel Kochánova Miroslav Kos nájemník v č.21, Katrin Damianidisová a Jiří Šimona z ev.č.6, a také Dagmar Papoušková z č.7.
Jiřík Strašíků z č.3 přidělal na křížek u Panušků na rozcestí nové tělo Ježíše, viz 2014.
19.března vypukl při pálení klestí požár na místě zvaném U Merfánů. Shořela spousta dřeva, které tu bylo uskladněno, ohořel jeden merfán, jeden velký javor a bříza. Vítr naštěstí foukal od vsi.
Novými majiteli ev.č.6 jsou Aneta Domkářová a Vít Machotka.
Od října jsou pod silnicí do Radkovce proti Popkovým č.34 dva nové rybníčky. Patří Zdenku Popkovi, který je vybudoval na parc.č.186/2.
Na konci roku měl Kochánov 44trvale bydlících obyvatel průměrného věku 51,37 roku, z toho 17 mužů (49,70 let) a 27 žen (52,42 let).
2016